Malorca podruhé a určitě ne naposledy!

Kam jsem se letos chtěla podívat? Rozhodně někam, kde jsem ještě nebyla. Plány byly různé, od Sardinie a Sicílie, přes Kanáry až po Vietnam. Jenže člověk míní, pánbůh mění - a okolnosti se sešly tak, že jsem v neděli 4. května přistála na Malorce :) Po necelých dvou letech opět tady a s ubytkem opět v Alcudii. Bylo to dobré rozhodnutí? Bylo – bylo boží :D

Neděle 4. května 2025

Kdo má vždy pěkné počasí, zato vždy zpožděný let? Já :D Takže sraz s Evi na letišti už kolem čtvrté a od té doby jen šilháme na tabuli letů, jak se náš původně podvečerní let do Palmy pomalu mění ve večerní až noční :D Nakonec přistáváme až po půlnoci a i když šviháme pro auto jak to jde, příplatek za pozdní vyzvednutí nás nemine. Než dojedeme na hotel a nafasujeme all inclusive náramky, ručičky na hodinách už pomalu ukazují druhou ráno. Vzhledem k tomu, že v 8:45 nás má vyzvedávat Nela s autem, vstávačka bude asi krutá. Ovšem od té chvíle už je vše jenom lepší a lepší :)

Pondělí 5. května 2025

Po vydatné hotelové snídani se kutálíme na místo srazu a pár minut před devátou už jedeme dodávkou s naší novou českou průvodkyní za novým dobrodružstvím. V autě jsou kromě nás ještě tři její dcery – a my s otevřenou pusou jen zíráme, jak během čtvrthodinové jízdy plynule přepínají mezi češtinou, angličtinou, španělštinou a katalánštinou. To se někdo uměl narodit :D! Před desátou tak tak zaparkujeme v městečku Valdemossa a hurá na trek. Výhledy jsou fascinující, obloha vymetená a my nestíháme fotit a kochat se. Jedním slovem nádhera! 

Puig des Teix pokořen kolem druhé odpoledne, cesta lehce dobrodružná, ale k nalezení :D 

Po 17 kilometrech toho máme plný brejle, takže Valdemossu prolezeme jen aby se neřeklo a pak se vykydneme na slunko se zmrzkou a spol. Transfer do hotelu a první bufetová večeře – burger nepoživatelný, ale zbytek fajn :)

Úterý 6. května 2025

Úterý je jasně naplánované – máme lístky na loď do rezervace Sa Dragonera. Tenhle krok se ukázal být neskutečně šťastnou volbou: Zatímco Alcudii skrápí dešťové kapky, my míříme v půjčeném autě na jih do Sant Elm, kde je horký a slunečný den.

Cesta ovšem nejde úplně hladce, takže do lodi nakonec skáčeme doslova minutu před odplutím. Uf uf daly jsme to! Rezervace Dragonera je úžasná, 4 hodiny tady utečou jako nic. Můžete jít na trek na všechny strany, kochat se přírodou, mořem, ještěrkami… Paráda. 

Horší už je cesta ze Sant Elm do Palmy – buď je to každodenní stav nebo máme extrémní smůlu, ale chytneme takovou kolonu, že v podstatě hodinu a půl buď nejedeme nebo jedeme krokem. Do hlavního města tak dorazíme mnohem později než bylo v plánu – takže dáme jen rychlou zmrzku, s jazykem na vestě doběhneme ke katedrále a už míříme zpátky, abychom vůbec stihly na hotelu večeři. Palmu máme odškrtnutou, ale za jakou cenu…

Středa 7. května 2025

Po včerejších útrapách si dnes zasloužíme trochu odpočinku, je to tak? Jasně, takže po snídani rovnou na výšlap :D

Nevadí, protože výhledy od vysílače nad Alcudií jsou opravdu úžasné, máme to za barákem, a navíc stíháme i oběd. Ten se nakonec ukáže být asi nejlepším chodem na hotelu, bohužel ho kvůli výletům jinak nedáváme, no co už :) Odpoledne je v plánu moře, ale vítr a mraky moc nelákají, takže jdeme na procházku do staré Alcudie. V městečku dáváme mražený jogurt, který líp vypadá než chutná a pak korzujeme po stáncích, dokud nám téměř neupadnou nožičky :D 

Návrat do hotelu opět připomíná úprk, neb jsme zase zapomněly na čas :D Nevadí, večeři stíháme na pohodu, ale pak už totálně vytuhneme, dobrou.

Čtvrtek 8. května 2025

Na dnes je v plánu co? Kolo! Túra k majáku Formentor mi nedá spát, prostě ji musím jet znovu. Na půjčeném horákovi se připojím k Nele a její kámošce z Česka, Eva zůstává tentokrát u hotelu. Šlape se mi parádně, je vidět, že moje kondice šla nahoru. 

Krpály, kterých jsem se trochu bála, dávám levou zadní a ještě si přidám výšlap ke hradu nad první vyhlídkou, kde staví autobusy. A musím uznat, že výhled odsud je ještě mnohem lepší! 

Po sjezdu následuje skvělá zmrzka v Port de Pollenca a pak už jen lehký dojezd po rovince po pobřeží k hotelu. Ach, kéž by se dal zastavit čas!

Pátek 9. května 2025

Čas samozřejmě zastavit nejde, takže druhý den opět hurá do dodávky a do kopců, ať stihneme vidět z ostrova co nejvíc! V plánu je pokořit Puig de Galatzo – a okolo poledne se nám to skutečně daří :) 

Cesta je nádherná a skvěle značená a výhledy fantastické, celý výšlap si neuvěřitelně užívám. Po sestupu dáme ještě návštěvu města Estellences, kde nic moc není a která je úplně zbytečná, ale co už :D

Sobota 10. května 2025

Vyrážím pěšky z Alcudie k jeskyni Cova Tancanada, která je prý krásná, ale těžko dostupná. Cesta je sice úplně pohodová, ale strmá skalní stěna na závěr je na mě opravdu příliš, takže to otáčím – nejsem Spiderman a znám své limity :)Místo toho se vydávám k pláži Platja des Coll Baix, kterou jsme nestihli předloni. Bohužel se zdá, že budu mít opět smůlu, protože narážím jen na skály a šutry a cokoliv připomínající stezku nikde nevidím. 

Nakonec mě dovedou dva kluci – a přestože cesta zabere spoustu času, samotná pláž nic moc. Po čtvrt hodině na to házím bobek a mířím zpátky, ať nedorazím do Alcudie až potmě. Cestou ochladím unavené tělo v moři – studené, ale báječné!

Neděle 11. května 2025

Neděle je náš poslední den a plán je tudíž jasný: koupání, opalování, procházky, prostě pohodinda :D No… až na to, že od rána prší :D 

Po mnoha a mnoha zmoknutích v Port de Pollenca i v Alcudii nakonec koupání vzdáme a s dostatečnou rezervou vyrážíme okolo půl šesté na letiště do Palmy. Letadlo má opět zpoždění, takže máme čas projít si všechny obchody na letišti asi dvěstěkrát, načež konečně nasedáme a za vydatného vřískání všech mimin na palubě (Malorka je patrně velmi oblíbená všemi rodinami, předloni to bylo úplně totéž) odlétáme do Česka. Díky Malorko, bylas úžasná :)